Vypnout zobrazení pro mobilní zařízení
Rozhovor s Ajuš

Rozhovor s Ajuš

Mladá a talentovaná Ajuš, si na nás udělala čas a řekla nám co si myslí.

1. Ahoj Andri, většina tě zatím jako foosballovou hráčku moc nezná. Mohla by ses nám trosku představit?
Ahoj, jmenuji se Andrea Machálková, ale jsem ráda za oslovení Ajuš, protože nesnáším, když mě někdo oslovuje ,,Andreo“, kvůli špatným zkušenostem ve škole, když jsem byla mladší.
Jsem dvacetijednaletá dívka, která miluje fotbálek. Narodila jsem se ve Slaném, ale odmalička žijeme ve Zlíně. V květnu budu skládat maturitu v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, ale po maturitě bych šla ráda na vysokou školu, která je zaměřena na informatiku. Obor předškolní a mimoškolní pedagogika mi moc nevyhovuje. Já už od 8. třídy chtěla jít na informatiku, ale bohužel se mi v té době nenaskytla moc velká příležitost.
Ano, je mi 21 a dodělávám teprve maturitu a je to tak, protože jsem měla odklad a maturitu bohužel musím opakovat.

2. Vyčerpávající odpověď, tohle bude parádní rozhovor. Zajímalo by nás, jak ses dostala ke stolnímu fotbálku? Kdo tě k němu přivedl a co tě motivuje ho hrát nadále?
K fotbálku jsem se dostala úplně po prvé v klubu Salesiáni pro děti a mládež, ale tam ty stoly nejsou nijaké ,,profi“, jsou udělané podle mého názoru opravdu ,,For fun“.
No a potom jsem se dozvěděla od jednoho známého o turnajích ve Vsetíně, kam jsem také začala jezdit a o pár měsíců později jsem tam začala jezdit s mým nynějším spoluhráčem Dušou Kapustou. Fotbálky jsou zde taktéž typu domácího stolu, protože to tam pořádá také Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež.
Mezitím mě fotbálek začal zajímat víc a víc a začala jsem hledat i jiné turnaje, psala jsem snad všude, kde to šlo, ale málokde byl úspěch, buď byl turnaj daleko anebo mi nepřišla ani odpověď, bylo to docela zoufalé. Nakonec jsem narazila na Zlínskou ligu, kterou pořádala a pořádá právě 4P společnost. Problém byl v tom, že jsem na ni narazila docela pozdě, ale Peťa Pospěch byl na tolik ochotný a hodný, že čekal s naší registrací, až si najdeme k sobě třetího hráče, a za to mu moc děkuji a jsem mu za to nesmírně vděčná. Dal mi tím velkou šanci a v podstatě nový start do fotbálkového života.
Začali jsme hrát ligu, ve které to byl děsný propadák, ale i tak jsme se snažili a dali do toho opravdu všechno, co šlo. Sbírali jsme zkušenosti od hráčů, i když jsme měli velký problém se třetím spoluhráčem, který se od nás nějak odpojoval a my, tím pádem neměli třetího hráče, takže to bylo stále přehazování a řešení třetího spoluhráče, abychom to mohli nějak dohrát, ale i tak jsme to zvládli a nějak jsme to ten rok odehráli. Tento rok jsme začali hrát již 2. zlínskou ligu, ale našli jsme si stálé spoluhráče a zatím všechno šlape.
Stále v tom fotbálku máme mezery, které jsou potřeba dopilovat a vždycky bude co zlepšovat, ale všechno chce čas, trpělivost, nic totiž nejde hned.
Také náš třetí spoluhráč Ondra Laga, kterého bych ráda zmínila, hraje tento rok poprvé ligu a musím ho pochválit, že se opravdu snaží a jde mu to a i Dušo Kapusta, s kterým hrajeme, se hodně zlepšil. Chodíváme společně na pravidelné tréninky, bez kterých by to samozřejmě nešlo. Máme v týmu ještě jednoho člena a to Peťu Začala, ale zatím neměl příležitost s námi ligu hrát, ale hraje také dobře.
Mou motivací je to, že mě stolní fotbálek baví a chci v něm něco dokázat a hlavně se v něm stále zlepšovat.
Také mě motivuje vidět lidi, kteří díky tomu něco dokázali a motivuje mě i to, když vidím, že se v něčem zlepším. Protože to si řeknu, že se chci ještě víc zlepšit a tak se snažím trénovat. Samozřejmě mou motivací jsou i lidé kolem mě, kteří mě v tom podporují.

3. WOW, já nemám slov, začínáš opravdu skvěle. Jdeme na další otázku
Vzhledem k tomu, že si ze Zlína a pravidelně hraješ na našich turnajích s Dušanem Kapustou, tak se chci zeptat, zda máš více přátel, kteří fotbálek s vámi hrají a proč ještě na naše turnaje nepřijeli? Např. již zmínění v minulé otázce.
My právě moc přátel nemáme a většina lidí s kým se bavíme, nebo známe, tak právě známe buď z minulého roku, jak byla liga anebo z 4P turnajů. Známe pár lidí ze Vsetína, kteří o turnajích ví, ale nejezdí na ně, ale to vážně nevím proč, samozřejmě se tam nebavíme úplně se všemi, ale s pár lidmi jsem o turnajích mluvila a dokonce i říkali, že by přijeli, ale zatím se tak bohužel nestalo. Třeba někdy přijedou, zkusím jim o tom ještě říct. A náš třetí spoluhráč Ondra má málo času, bohužel nemá čas se zúčastnit turnajů, které probíhají, alespoň prozatím.
Ještě pár dalších přátel, co mám, co hrají fotbálek, tak se jim o tom snažím říkat, ale vždy to bylo mimo Zlín a pro ně daleko. Ale teď pár nových lidí na turnaj do Zlína určitě přijedou.

4. Jaký máš názor na stolní fotbálek 4P a na celkovou 4P organizací, která turnaje a ligu pořádá? Hlavně na turnaje, že se pomalu snaží vyhovět všem koutům na Moravě a pořádají turnaje na více místech?
Stolní fotbal 4P je super, je vhodný jak pro profi hráče, tak pro amatéry a také pro úplně začínající fotbálkáře.
Stůl obsahuje panáčky, které jsou udělány tak, aby se s míčkem dobře manipulovalo. Pro trénování tento stůl určitě doporučuji. Poté zvládneš dělat triky, které se naučíš zde na 4P stole i na jiných stolech.
K organizaci nemám, co bych vytkla, ba naopak musím pochválit. Jak se snaží obsáhnout hodně měst, kde pořádají turnaje a tím pádem je to přístupnější pro více hráčů, kteří si fotbálek chtějí zahrát. Také je super, že turnaje bývají pravidelně a to každý měsíc a po každé jinde, takže je to rozmanité. Všude se dá poznat spousta přátel a hlavně nabýt nové zkušenosti. Takže 4P turnaje můžu opravdu jen doporučit, jsou super.
V organizaci jsou ochotní lidé, kteří se vždycky snaží každému pomoct a poradit, když potřebuje. Takže se nikdo nemusí bát za nimi s čímkoliv přijít, vždy pomůžou.

5. K lize se ještě vrátíme: jak ti vyhovuje Zlínská liga a co by si na ni změnila, popř. motivovala na další ročník nové Týmy?
Zlínská liga mi vyhovuje, je super. Ale asi bych pozměnila to pravidlo, kde se domlouvá to, jestli se bude střílet z hrany nebo ne. Myslím si, že v lize má právě každý předvést, to co umí a co se naučil. Hráči, kteří tvrdě trénují už nějakou dobu, nemají ani možnost hrát to, co se naučili. Ano, chápu to, že je mnoho nováčků v lize a domlouvá se to proto, aby je to neodradilo, ale zase si myslím, že když by se hrálo všechno, tak budou mít právě větší motivaci se to naučit, aby porazili ostatní. Pro nové týmy, nebo ti kteří o tom uvažují, můžu říct jen jedno: Pojďte do toho, ať je nás více a zvětšíme fotbálkovou základnu ve Zlíně!!!

6. Po velmi krátké době si dosáhla krásné trofeje se spoluhráčem Pavlem Tománkem, jaký je to pocit?
Pocit je to úplně úžasný, po takovém snažení a nervech jsem se konečně dostala k trofeji. Konečně jsem něco dokázala, samozřejmě s pomocí P. Tománka a za to mu děkuji.
Pro mě je tohle jeden z největších úspěchů v životě a zároveň další splněný krok ve fotbálku. Nikdy jsem žádnou trofej nevyhrála a tak jsem za ni opravdu nesmírně vděčná. Doufám, že se k tomu znova dopracuji a pravidelně budeme vyhrávat trofeje společně i s Dušou.


7. Jak vidíš svoji budoucnost ve fotbálku? Např. reprezentace? Profesionální úrovni? Z 4P rodiny se to podařilo už spoustu hráčům a ukázali ČR, že jsou kvalitám rovnocenní světové příčce.
Určitě bych se chtěla ve stolním fotbálku stále zlepšovat a dostat se hodně daleko. Ráda bych vyzkoušela hodně turnajů a dostala se na co nejlepší hrací úroveň. Chtěla bych jezdit na turnaje i do ciziny a tím tak reprezentovat ČR, každopádně to bude ještě na dlouhou dobu dřiny a tréninku.
Samozřejmě hráčům, kterým se to již podařilo, ze srdce gratuluji a jen tak dál.

8. Co bys poradila všem hráčům, kteří začínají hrát a aby je rychlá hra a profi úroveň fotbálku neodradila?
Důležité je mít chuť a odhodlání fotbálek hrát. Hodně lidí se domnívá, že hrát fotbálek je jen sranda anebo, že je to lehká věc, že se nějakým způsobem jenom pinkne do míčku a on se tam nějak dokutálí, ale není to tak. Důležité je vědět, co ve hře děláš a předvídat, co udělá ten druhý a také vidět mezery mezi panáčky a následně se pak učit je trefit.
Hlavně pokud ti to nepůjde hned, nezoufej, nenervuj se a zkoušej a hlavně se nesmíš toho bát. Důležité je tu hru brát jako zábavu a ne jako povinnost, pokud už jsi moc hrál, tak že ses pouze učil nové triky nebo střely a máš toho plné zuby, tak to na chvíli zkus hrát prostě ,,for fun“, protože pokud tento problém nastane a ty to pořád budeš takhle dřít, tak tě hra odradí a spíš se ti bude ještě méně dařit.
Důležité je pořád zkoušet, zkoušet a zkoušet.
Další věc, co je důležitá, tak jezdit na turnaje a získávat zkušenosti od dalších hráčů a stále zkoušet nové věci. Také je důležité najít si svůj systém hry (postoj, úchop madel, pak také taktiku, apod.). Tyhle faktory se dozvíš hlavně díky tomu, když budeš jezdit alespoň na 4P turnaje. Se vším ti poradí a řeknou, co děláš špatně a co dobře.
Dost důležitá je také psychická stránka, když trénuješ a učíš se něco nového, tak je důležité, abys v danou chvíli nemyslel/a v podstatě na nic jiného než na ten fotbálek a soustředil se.
Neboj se ostatních zeptat na to, co tě ohledně fotbálku zajímá anebo taky to, jak se třeba určité střely hrají.
Dalším takovým pravidlem je si věřit a mít zdravé sebevědomí.
Každopádně neboj se toho, když ti to hned nepůjde. Vždy ber a těš se i z malých pokroků, protože i to je klíč k velkému úspěchu.

9. Děkujeme za tvůj čas a velice výstižný rozhovor, chtěla bys ještě něco lidem, co si článek přečtou říct?
Není zač a já také děkuji.
Také je velmi dobré brát fotbálek i jako odreagování.
Všem přeji hodně štěstí ve hře i ve všem ostatním.
A pamatuj: ,,Věř, běž a dokážeš!“ (A to neplatí pouze u fotbálku.)
S pozdravem Ajuš.

27. 02. 2017 10:43:00 | Pavel Petřek |